1920

8. ledna 1920 byla nejhorlivějšími stoupenci reforem založena CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ. 10. ledna vydala tato církev „Provolání k národu“.

     I Rakovník je brzy zasažen náboženským vřením, a proto je sem na 11. dubna 1920 pozván k přednášce představitel nové církve Dr. Karel Farský. Jeho přednáška má příznivý ohlas a ještě v dubnu jsou zaznamenány první přestupy do CČS. K největšímu pohybu však dochází až v létě 1920 v nedalekých Lišanech, kde začíná působit proCČS farář Josef Hlaváček. Během krátké doby získá na svoji stranu na 300 lišanských občanů. V samotném Rakovníku je mnoho sympatizantů s CČS, ale k výraznému posunu dojde až koncem srpna 1920. Jedním z hlavních důvodů je nastalá situace kolem zdejších duchovních - kaplana Polana a katechety Lišky. F. Polan se nechal v lednu civilně oddat a krátce nato také V. Liška. Zato jsou vyrozuměni nadřízenými orgány, že jsou od 1. 9. zbaveni svých funkcí a pokud svá manželství nezruší do konce září, budou z církve exkomunikováni.

     Dosud nerozhodnutí sympatizanté si uvědomují pravý stav věcí, staví se za podporu suspendovaných kněží a nastává první mocná vlna přístupů do CČS. Mohutné plakáty hlásají: „OBČANÉ! …vystoupit z církve římsko-katolické je věcí národní hrdosti a sebevědomí …“ Do CČS přistupují další a další … Polan a Liška jsou prozatimními duchovními CČS. V této době již ve městě pracuje prozatimní výbor CČS a připravuje „Tábor lidu“. Mezi nejhorlivější patří Josef Kopecký, Karel Hybský a ing. Otakar Vašírovský. „Tábor lidu“ se uskutečnil 12. 9. 1920 na Husově náměstí. Při něm promluvil přední reformista E. Dlouhý Pokorný a českou mši sloužil Josef Hlaváček za asistence F. Polana. Mocně na přítomné zapůsobilo Hlaváčkovo kázání, které ukázalo na kořeny duchovního úpadku a vyzvalo ke spolupráci pro vyzdvižení národa z „duševního hrobu“. Byla přijata „Resoluce“ sestavená Josefem Kopeckým. Několikatisícová účast byla předzvěstí dalších událostí. Následuje druhá, ještě mohutnější vlna přístupů do CČS.

     Od 15. září 1920 je CČS státem schválenou církví.
     17. září byla v Rakovníku založena náboženská obec CČS a zvolena první rada starších. Jejím předsedou stal Josef Kopecký, místopředsedou Josef Schneider, jednatelem Otakar Vašírovský, zapisovatelem Vilém Truxa a pokladníkem Karel Hybský. Duchovním správcem byl zvolen František Polan. Náhradníky zvoleni Josef Musil, Antonín Popelka, Bohumil Reitler a František Šíma. Od založení CČS se bohoslužby konají v chrámu Páně na náměstí.

     Ti, kteří berou své náboženské přesvědčení vážně, nenechávají nic náhodě. Zapojují se do „apoštolských cest“ do blízkých i vzdálených míst, kde získávají lid pro myšlenky CČS. Mezi apoštoly jsou to na prvním místě: K. Hybský, J. Kopecký, J. Hlaváček, R. Kučera a A. Fišer.

     9. října 1920 bylo vytištěno v tiskárně K. Hybského první číslo časopisu „Husova stráž pod Krakovcem“. V tomto „Listu na obranu náboženské svobody národa československého“ byly pod redakcí J. Kopeckého tištěny zajímavé články a zprávy z náboženského a společenského života. Poslední číslo vyšlo 6. července 1921.

     Konečně 5. listopadu 1920 je svoleno v Rakovníku k vyučování náboženství CČS.